I když se to vzhledem k počasí nemusí zdát, spousta z nás ještě žije prázdninami. Možná je to vlastně tím počasím, potřebujeme se tak nějak „ohřát“. A protože spousta dětí o prázdninách cestuje do cizích zemí, pokusili jsme zavzpomínat na to, jak, a jestli vůbec, se vlastně na cestách dorozumíváme. Ve skupinkách jsme se pokoušeli vytvořit cosi jako „top 10“ slovíček, frází či obratů, bez kterých bychom v zahraničí „nepřežili“. Pravda, názory se s věkem lišily. Od praktických „Pomoc!“, „Nerozumím Vám“, nebo „Jednu zmrzlinu, prosím!“, jsme se dostali až k „Slečno, máte večer čas?“ Určitě není těžké uhodnout, ze kterého ročníku pocházejí autoři.

Od těchto frází jsme se poté odrazili k většímu projektu. Ten probíhal u příležitosti Evropského dne jazyků, který se slaví  26.9. My jsme si den protáhli na celý týden a v hodinách cizích jazyků, zeměpisu a výtvarné výchovy jsme bádali, tvořili a hravě zkoušeli nové. Třeba čtvrťáci v průběhu „Evropského týdne jazyků“ vytvořili průvodce pro turisty a krásně ilustrovaný jídelní lístek v angličtině. Vyrostla u nich restaurace „V oblacích“, „U šneka“, ale i „U Čtyř příběhů“ a další. Pak už si jen hráli na číšníky a restauratéry a zdvořile se seznamovali a nabízeli své produkty. Starší žáci si ve skupinkách zvolili jazyk, který jim připadá zajímavý, nebo na cestách použitelný. Poté se vžili do rolí autorů cestovních příruček a začali tvořit – důležité fráze, pozdravy, názvy místních jídel, zkrátka to málo, které je dobré znát, když nějakou zemi chceme navštívit. Podle vlastního uvážení doplnili projekt o další informace.  Někteří žáci se také rozepsali o tradiční kuchyni, někdo se snažil doporučit knihy a filmy, které nám zemi a jazyk dobře představí, někdo památky.

Vznikla zajímavá, různorodá leporela. Každý to viděl trošku jinak. Není divu, i naše výlety bývají různorodé, každý z nás hledá něco svého. Mohu říci, že kdybyste se drželi podle rad některých skupin, nudit se rozhodně nebudete a hlavně si na vašich cestách s místními lidmi i popovídáte! Výslovnost většiny slov však není jednoduchá, to jsme už poznali. Snažili jsme se totiž během hry některá slovíčka navzájem naučit. Slovenština, ta by nám ještě šla. Angličtina, ta by nám dokonce jít měla. Ale třeba maďarština  nebo finština, to byl oříšek. Zněla i spousta dalších jazyků. Kdo ví? Třeba je použijeme už příští léto!

L. Psotová a L. Dvořáková

 

Projekt „Cestujeme po krajích českých“

Také šestý ročník se zapojil do projektového týdne „Dorozumíme se na cestách?“. Neboť jsme na 2. stupni nejmladší, nemohli jsme jet daleko. Nevadí, vždyť naše česká země je tak krásná. Vydali jsme se tedy po vlastech českých, moravských a slezských. Poznali jsme 13 částí České republiky, zaměřili jsme se na místní pamětihodnosti, města a památky, které stojí za to předvést také druhým, např. turistům z ciziny. Připravili jsme kolotoč krajů, soupis nejzajímavějšího o každém z nich a vytvořili koláž z obrázků. Sami jsme měli radost, jak se nám dílo povedlo a doufáme, že se bude líbit i našim starším spolužákům.

žáci 6. tř. a R. Blažková