„Nechal po sobě úsměv. Jen se řekne Menšík – a lidé se smějí.

Je to lepší, než kdyby tady byl sto let a nezbylo po něm nic“.

Jak se dívají na osobnost Vladimíra Menšíka žáci školy, která hrdě nese jeho jméno ve svém názvu? To bylo náplní projektového měsíce, jenž vyvrcholil 21.10. v Sokolovně v Ivančicích prezentací jednotlivých projektů. Každá třída si vybrala libovolné zaměření – V. Menšík jako otec, rodák, student, občan a na základě tohoto výběru celý měsíc sbírali zajímavé informace, kopírovali fotografie, poslouchali nahrávky s jeho nezapomenutelným vyprávěním. Do projektu se zapojili žáci od 4. do 9. třídy, společně vyhledávali a snažili se vlastní pílí získat nové a hlavně pro ně zajímavé vědomosti.

V pátek 17.10. svůj projekt kompletovali, aby ho v úterý mohli co nejlépe prezentovat před celou školou. Nechyběly scénky, ukázky z pohádek, anekdoty, rozhovor se spolužákem V. Menšíka p. Matějkou a korespondence žáků školy s ženou V. Menšíka Olgou Menšíkovou. Tu jsme oslovili hned v začátcích projektu, dodnes jsme s ní v kontaktu, celé projektové snažení dětí sleduje a drží všem palce. Také přijala pozvání do Památníku A. Muchy, kde jsou projekty až do konce října vystavené. Vítězný projekt byl odměněn volnými vstupenkami na pololetní filmové představení o pololetních prázdninách. A kdo zvítězil? Ten, kterého vybrali sami žáci – třída 6.B!

Je zajímavé sledovat, jak se do poznávání našeho rodáka zapojila i generace žáků základní školy, kteří ho znají  z televizní obrazovky nebo z vyprávění rodičů a prarodičů. A teď, v téměř předvánočním čase, když zhlédnou pohádku s Vladimírem Menšíkem, si vybaví, jak on se svou rodinou trávil Vánoce, jakými dárky obdarovával své nejbližší a že nejraději připravoval rybí polévku. A možná v čase čtvrtletního hodnocení budou rodičům po třídních schůzkách vysvětlovat, že i fenomén s neuvěřitelným nábojem dostal trojku z mravů.

Vladimír Menšík byl živel, neukočírovatelný, zkrátka jedinečný.

 1. příprava projektu

 

2. prezentace projektu