Skřipina 11.9 – 13.9. 2013

Je středa 13:00 a my se všichni těšíme, kdy už konečně vyrazíme na adaptační pobyt na Skřipinu. A už je to tady, přijíždí náš autobus, všichni nasedáme a jedeme. Za půl hodinky jsme na místě a zdravíme naše spolužáky z 6. A, se kterými se střídáme. Chvilku po příjezdu jsme ubytovaní a jdeme se seznámit s Ondrou a Georgem ze SVČ Ivančice, kteří tu budou s námi trávit náš odměřený čas.

První naše hra je seznamovací – říkáme si naše jména a vždy k nim doplníme přídavné jméno, takže rázem v naší třídě máme „hodného Honzu, veselého Pepu, ….“. A hned pokračujeme dalšími hrami. Jednou z nich byla i hra, kde hlavním úkolem bylo vyrobit pro vajíčko bezpečný padák, na kterém by se sneslo z 2,5 metrové výšky. Samozřejmě po dopadu muselo zůstat nepoškozené! Celé vajíčko zůstalo pouze jednomu týmu. Po malé pauze jsme se vrhli do sportování – vybíjená a fotbálek – holky proti klukům – se nám všem velmi líbil. Následovalo opékání špekáčků, při kterém i pár písní zaznělo. První den završila noční hra. Při ní jsme si vyzkoušeli své navigační a velitelské schopnosti. A že nám to šlo!

Do druhého dne jsme vstoupili po sedmé hodině ránní s hravou rozcvičkou a vydatnou snídaní. Následovalo sportovní dopoledne plné her – skákání přes lano, kdo první získá kuželku, apod. Zajímavé bylo živé Člověče, nezlob se, kde kostkou jsme byli my sami. Dobrý oběd nás zasytil.

Ve dvě hodiny odpoledne vyrážíme na procházku. Jdeme krásným údolím, kterému vévodí řeka Oslava olemovaná chatkami a chatičkami. Na chvilku jsme se zastavili na pár her a na společné foto na padlém stromu. Pak jsme pokračovali dále, když v tom jsme narazili na rozcestník s nápisem Lamberk 0,5 km. Rozhodli jsme se, že to zvládneme. A šli jsme. Cesta se ale náhle proměnila v překážkovou dráhu. Přelezli jsme asi čtyři padlé stromy, prošli pět kamenných moří a po půlhodinové „horské túře“ jsme dosáhli cíle – zříceniny hradu Lamberk. Zpáteční cesta ubíhala rychle. Naši devítikilometrovou neplánovanou vycházku jsme zvládli s naprostou lehkostí a úsměvy na tvářích. A odpoledne bylo za námi. Večer jsme si promítli film a plni zážitků jsme šli spát.

Ráno na nás čekali dvě rozcvičky. Jedna od paní učitelky a druhá od Ondry. Po snídani jsme si opět zahráli pár her a pak nás zahnal do pokojů déšť. Po dobrém obědě jsme se sbalili a vyrazili směrem k domovu. Všem se „adapťák“ moc líbil.

Za 6.B M. Lenertová

M. Lenertová: „Mám bezvadnou třídu“.

Reakce žáků:
„Líbilo se mi vše!!!!“
„Líbilo se mi vše, ale hlavně hry, bylo to super“.
„Líbilo se mi tady. Byla tady dobrá sranda.“
„Líbilo se mi tady hlavně hry, ale mohli bychom příští rok dát víc nočních her :–)“.
„Mně se to líbilo, nejlepší adapťák ze všech“.
„Mně se to tu líbilo, bylo to fajne!“