Poslední akcí osmáků byl dlouho očekávaný výlet. V posledním týdnu jara bylo krásné léto a první týden léta začal jako podzimní. Noční déšť nás ještě nerozhodil, ale pohled z okna vlaku při cestě do Svitavic nevěstil nic lepšího. Bylo zamračeno, foukal vítr a poprchávalo. Nás to však od cesty neodradilo. Uvidíme, snad se počasí umoudří. Neumoudřilo. Ale co, už jsme tady, tak si to užijeme i tak, hrajeme stolní fotbálek, karty, bavíme se na pokojích, a někteří odvážlivci dokonce chtějí přemluvit sluníčko podvečerním koupáním v bazénu. Ale kdepak, ani nevykouklo, tentokrát to asi nevymodlíme. Venku je kolem 10°, prší a podle zpráv z domova stoupají i hladiny řek na Ivančicku. A my dál musíme trávit výlet pod střechou, s naší energií se zabavit, to není jednoduché. Lepší by byla voda, hřiště a pobyt na vzduchu, jenže venku je opravdu zima. Tak bojujeme, venku s větrem a zimou na procházce do Laziwoodu (Lazinova)nebo se rozptylujeme  se zvířaty, kterých je tu nepočítaně. Ale většinou pobýváme uvnitř, hrajeme kulečník a připravujeme tajnou oslavu pro naši spolužačku, Maruška má narozeniny. Díky moc hodné paní domácí máme kytičku a dokonce drobné dárečky, holky si dávají záležet a připraví oslavenkyni jako vizážistky. Po večeři se koná narozeninová párty, tancujeme a bavíme se. Je totiž poslední večer, zítra jedeme domů. I když nebylo všechno podle našich představ, užili jsme si to, jak to jen šlo. Snad už nás počasí nebude dál trápit a přinese nám krásné a slunečné volné dny. Už se na ně všichni moc těšíme. A kdyby náhodou léto nepřišlo, máme z cest jedno heslo, kterého se můžeme chytit. „Ber čas, jak přichází, vítr tak, jak vane.“ Krásné prázdniny přejí…

osmáci a R. Blažková