V pondělí se po Réně proháněli Indiáni. Byli sice z 1.třídy, ale to nic neměnilo na tom, s jakým zápalem zkoušeli zvyky a činnosti Indiánů.
Děti osedlaly koně a přes překážky docválaly do cíle. Že občas koník neposlouchal a shodil překážku? To vůbec nevadilo. Jezdec si poradil a cestu projel. Další způsob dopravy byl kajak, ve kterém Indiáni proplouvali záludnými peřejemi.  Lovení ryb už potom bylo snadné. Někdy se sice nějaká rybka z háčku vysmekla, ale rybáři je nakonec pochytali úplně všechny. Při rýžování zlata se mezi pískem leskly zlaté valouny. Každý Indián by měl mít dobrý orientační smysl a pevnou ruku.  Se zavázanýma očima se děti přidržovaly lana a ručkovaly až ke stromu. Nebylo to pro každého jednoduché, ale zvládli všichni. Luk a šíp naše malé Indiány moc neposlouchal – šíp lítal do všech směrů, i když občas toho bizona přece jen někdo trefil. Nejlehčím úkolem bylo postavit co nejvyšší komín z kostek. Celé dopoledne jsme zakončili vyráběním čelenky. Moc se povedly. Děti dostaly malou odměnu za své dobré výkony.

 Marie Machová