v 6. třídě

3. část programu

Závěr programu Hasík byl tak troch jiný. Hodinu občanské výchovy jsme vyměnili za prohlídku hasičské zbrojnice.  Mohli jsme si prohlédnout posilovnu, šatnu, místnost s technikou, kde jsou hlášeny případy a odkud hasiči dostávají povel k výjezdu.

Pracuje jich tu 16 na tři směny  nepřetržitě ve dne v noci. A pokud jde o větší požár nebo zásah, pomáhají si navzájem s ostatními požárními sbory v okolí. (Marcela Voborná)

Zaujala mě šatna, fosforové helmy, super vybavená auta  … škoda, že nejsem dospělá, protože bych si mohla sjet po tyči do garáže. (Jana Kovačíková)

Líbilo se mi, jak to tam mají vybavené, uklizené, nachystané na výjezd, nejvíc, že auta umývají každý pátek. (Pepa Žaloudek)

Škoda, že nás hasiči kousek nesvezli. (Vojta Růžička)

Líbilo se mi to, klidně by to mohlo být ještě jednou. (Aneta Procházková)

Je to normální hasička, ale bezva bylo, že jsme se podívali do kabiny hasičského auta. Myslel jsem si, že je menší, ale je obrovská. A taky bych si rád sjel po tyči. (Kuba Zamazal)

Na programu se mi nejvíc líbila výbava hasičského auta a taky, jak pán sjel z pětimetrové tyče. Trvalo to pouze 2 sekundy.  (Bára Šicová)

Tato část programu byla nejlepší. Vážně jsem si nemyslel, že na exkurzi u hasičů bude taková zábava. Nečekal jsem, že mají speciální ponožky, speciální boty, tři různé sekery, a že ty hadice, které používají, mají takový tlak. Nejvíc se mi ale líbila ukázka sjezdu po tyči. Děkujeme. (Martin Muzikář)

2. část programu

V úterý 9. března k nám do školy již podruhé dorazili profesionální hasiči z Ivančic a dráček Hasík – preventivní program požární ochrany.

A nepřišli s prázdnou … Tentokrát nám ukázali skafandr, tedy oblek, ve kterém se chodí, když jsou v ovzduší chemikálie – při chemických haváriích. A také přinesli věc, které se říká „mrtvý muž“. L Nepřinesli mrtvého muže, ale malou krabičku, která vysílá zvukové signály, když se hasič přestane hýbat. Je to pro případ, kdyby se jednomu při požáru něco stalo, druhý ho snadněji najde.

Opět jsme se dozvěděli mnoho zajímavých věcí. Určitě si budeme pamatovat, jak se zachovat při požáru v domě. Ucítíme-li kouř – nesmíme vstávat, neotevíráme dveře, když jsou horké, nezapínáme světlo.

Filip Kratochvíl a Filip Blahofský, 6. A

 

—————————————————————–

1. část programu

V úterý 9.2. přišli do naší školy hasiči, ne proto, že by snad hořelo, ale seznámit nás s výukovým programem Hasík.

 

Víte, jak se zachovat při požáru, co dělat, kdybychom začali hořet … jak to vypadá při výjezdu hasičů?

Kratičká videa nám ukázala, co dokáže svíčka, jak nebezpečný může být táborák v lese … že Vánoce nemusí být vždy jen šťastné a veselé …

Oheň je sice krásný, ale velmi nebezpečný.

 

Zopakovali jsme si telefonní čísla, názorně vyzkoušeli, jak nahlásit požár, je to někdy těžké ve stresu a strachu o život na nic nezapomenout …. jak je nebezpečné zneužívání linky … jaké hasicí přístroje se na co používají …

Mohli jsme si prohlédnout nářadí a oblečení, omakat si je, vyzkoušet (uff bomba na zádech je pěkně těžká).

Víte, že hasičské oblečení stojí 30 000,-?

 

Dostávali jsme plno otázek, ale i my jsme se mohli na cokoli zeptat a na všechno, co nás zajímalo, nám naši hosté odpověděli.

 

Moc nás to bavilo, všechno bylo zajímavé a poučné … Už teď se těšíme na 2. a 3. část programu.

Jako odměnu si pro naše hosty připravujeme malý dárek ve formě obrázků.

Děkujeme.

 

Z příspěvků 6.B vybrala Marta Makešová

ve 2. třídě

„Byli u nás hasiči.

Moc jsme se na ně těšili, a proto jsme pořád lítali na chodbu. Dozvěděli jsme se zajímavé věci. Ukázali nám jejich pracovní oblečení. Některé děti si ho mohly vyzkoušet.  Viděli jsme
i oblek, který je chrání před ohněm, vodou a chemikáliemi.  Hasiči mají maskota dráčka, který je taky hasič.“

Vojta Vorel, Leonka Fraňková

„Hasiči nám ukazovali své oblečení a dýchací přístroj. Dvě děti si ho mohly vyzkoušet, jak je těžký. Zkusili jsme si, jaké to je, když ohlašujeme požár. Už víme, že válení sudů nemusí být jen hra. Když člověkovi chytne oblečení, tak udělá toto: lehne si na záda, zakryje si obličej a válí sudy.“

Katka Kračmarová