Mikuláš, ten všechno vidí – každý občas zazlobí, naši snahu, naše chyby. To snad tolik nevadí. Nemusíme však mít strach, je to velmi moudrý brach. Nejdůležitější věc je přece, když má člověk dobré srdce. V každé živé lidské duši kousek dobra i zla tuší. Mikuláš to dobře ví, přinese nám cukroví.

Vánoční čas je období, na které se všichni bez rozdílu věku těšíme. Advent, jež těmto nejkouzelnějším svátkům v roce předchází, zve k připomínání tradic a zvyků spjatých s časem rozjímání, klidu, rodinného a přátelského setkávání.

V naší školní družině jsme se začali připravovat na vánoční těšení výrobou adventního kalendáře a zimní výzdobou oken. Během prvního adventního týdne jsme si povídali o poselství a významu Vánoc a seznamovali se prostřednictvím loutkoher a audio vyprávění s legendami o svaté Barborce a svatém Mikuláši. Soutěžili jsme o kresbu nejstrašidelnějšího čerta, vyráběli papírové Mikuláše a kouzelné Andělky na vánoční stromeček. 4. prosince jsme si na vycházce utrhli pár větviček zlatého deště a každý den čekáme, jestli doopravdy do Vánoc rozkvete. Na čertíky jsme si zahráli v pohybové hře Čertův ocásek, kdy jsme se snažili sebrat kamarádovi šátek – oháňku. Během rukodělných činností jsme společně zpívali vánoční písničky i koledy.

V pátek 5. prosince 2025 jsme první adventní týden zakončili Mikulášskou stezkou, která začínala v prostorách školního dvoru a vedla na Oranžové hřiště. Na dvanácti stanovištích čekaly na děti vědomostní i legrační aktivity. Prvňáčky a ty nejmenší soutěžící jsme rozdělili do dvojic s druháky a třeťáky, a tak si navzájem při plnění úkolů pomáhali.  Správné odpovědi je dovedly k vyluštění tajenky, jež ukrývala jméno svatého Mikuláše. Ten jim za odměnu vykouzlil malého čokoládového pomocníka.

Věříme, že během čekání na Ježíška zažijeme ještě spoustu společných chvilek, při nichž si připomeneme hodnoty, na které se někdy v běžném životě zapomíná – laskavost, štědrost, naději a vzájemnou podporu.

 Miroslava Sojková