Děti dětem – to byl název projektového dne, který proběhl v pátek 3. června v parku na Réně.

Jaké je to být učitelem a připravit program pro malé žáčky?  Na jeden den si to naši děváťáci vyzkoušeli právě při organizaci Dne dětí. Byl to pro ně neopakovatelný zážitek. Mohli se vžít do role učitele, který není při hře žádný „krotitel“, ale spíše starší kamarád. Není jednoduché zaujmout houf malých neposedů, naučit je něco nového, když čtvrtina nedává pozor, čtvrtina se baví, čtvrtina křičí a jen pouhá čtvrtina vnímá výklad učitele.  Určitě je to však skvělá příležitost vyzkoušet si něco nového.

A tak se od rána do parku na Réně začali trousit „učitelé“ deváťáci, aby pro své kamarády a někdy dokonce sourozence připravili zajímavý program. Vlastně, připraven už byl dopředu, ale bylo potřeba najít správná místa pro 10 stanovišť a nachystat je na nápor nedočkavých dětí. Do plánovaných kostýmů  se organizátoři raději kvůli nestálému počasí neoblékli, ale i tak bylo co připravovat. Obrázky, cedulky, rybičky, udičky, balónky, terče, opičí dráhu s přelézáním, podlézáním a skákáním, ale také třeba hudbu a hry.

Hlavně na nic nezapomenout. Všechny ty věci, které jsme mnoho hodin chystali, přenést v krabicích na Rénu a rozmístit tam, kam patří. Vše se dařilo, ve chvíli, kdy byly za mostem vidět první skupinky žáků 1. stupně, byli všichni nachystáni. A pustili se vesele a nadšeně do toho! Stejné to bylo se soutěžícími. Malá družstva procházela parkem a jeho okolím a snažila být se co nejrychlejší, nejpřesnější, nejchytřejší, nejlepší, nejhbitější a nejšikovnější. V průběhu dopoledne se k spolužákům z 1. -3. třídy postupně přidaly i děti z mateřské školky na Chřestové ulici a nakonec ještě čtvrťáci a páťáci, pro které to ten den byla už druhá soutěž.

Jedno stanoviště, druhé, třetí… Čas ubíhal jako voda a za chvíli se objevil cíl. Odevzdat kartičku se zaznamenanými splněnými úkoly a hurá na parket! Tam další „učitelky“ připravovaly pro děti zábavu. Mezitím někteří počítali body, aby k vyhlášení výsledků mohlo dojít co nejdříve a byli oceněni ti nejlepší. Během bujarého tanečního a soutěžního veselí přišli i žáci z druhého stupně, kteří trávili část dopoledne s třídními učiteli různorodými aktivitami při soutěži „Znáte svoje město“.

Páteční dopoledne v příjemném prostředí uteklo jak voda, děti byly ze svých nových učitelů a učitelek nadšeny.  A co na to naši mladí pedagogové? Ve tvářích jim byla vidět příjemná únava a spokojenost. Vše klaplo, všichni malí kamarádi vše zvládli, ať už při soutěži, nebo při tanci. Devéťáci si zaslouží ohromný dík, fungovali na 100% a postarali se nám všem o krásné dopoledne. Dík patří i panu Marku Eibelovi, který nám vytvořil zázemí otevřením příjemné restaurace u parku na Réně.

Zuzana Schmidová a Lenka Psotová

Video

Známe své město?

3. června 2011 se uskutečnilo projektové dopoledne, které připravila předmětová komise Člověk a společnost. Téma „Známe své město“ bylo zadáno v ČJ slohu, v dějepise, ve výtvarné výchově i ve volitelných předmětech – Společenskovědním semináři a v předmětu Evropa a my. Každý měl svůj úkol, žáci 8. B zpracovali výklad k zajímavým pamětihodnostem Ivančic, ve slohu sestavili texty, vymysleli otázky a stali se zasvěcenými průvodci
na 8 zastaveních historií a současností Ivančic. V seminářích 9. třídy připravily mapky pro cestu soutěží a některé praktické hry. Navázali jsme i spolupráci s Kulturním informačním centrem v Ivančicích, které nám ochotně zdarma zapůjčilo fotografie z dřívější výstavy o minulosti a přítomnosti Ivančic. Tuto výstavu doplnily fotografie žáků 9. B a 8 B, kteří v rámci příprav zdařile fotografovali různá místa a objekty v Ivančicích. Logo soutěže „věž kostela v Ivančicích“ namalovala talentovaná Adéla Ťopková, žákyně 9. A.

Měsíční přípravy se vyplatily, páteční dopoledne proběhlo podle plánu, počasí nám přálo, žáci od 4. třídy až do 8. tř. prošli hladce celou soutěží. Startovalo se u školy, kde byla připravena výstava fotografií Ivančice včera a dnes, pak podle mapy putovala družstva trasou soutěže. Žáci byli pozornými posluchači, vášnivými hráči a plnění úkolů jim šlo dobře od ruky. Hádali počet bran do města, stavěli hradby, odkrývali obrázky, skládali znak města, sestavovali hebrejský nápis na synagoze a také hledali Ivančice na starých mapách ze 16. a 17. století. Získávali cenné body, které připojovali k odpovědím na otázky z historie Ivančic. Vše mohly korunovat hvězdičky, které k bodům doplňovali průvodci zastaveními nebo i třídní učitelé. Hvězdičky patřily těm týmům, které výborně spolupracovaly. V cíli v parku na Réně odevzdali odpovědní kartičky a šli se bavit na Den dětí, který v parku probíhal.

1. část soutěže skončila. Snad zábavná forma poznávání historie města otevřela našim žákům oči a ukázala jim detaily, jichž si doposud nepovšimli. Snad ta krásná místa, která v Ivančicích máme, zůstanou v jejich paměti a všichni si na otázku Známe své město?“ hrdě odpoví. Ano, známe.

Jak vše dopadlo a kdo zvítězil?  Které týmy znají své město nejlépe? To se brzy dočtete na stránkách školy. Na závěr bych chtěla poděkovat všem žákům i vyučujícím, kteří věnovali práci na projektu svůj čas, děkuji za výborné nápady a skvělou realizaci.

R. Blažková, vedoucí PK Člověk a společnost

Soubory ke stažení

Výsledková tabulka jednotlivých týmů