Exkurze 9. A do hlavního města České republiky začala dne 19. 9. 2022 v 7 hodin ráno na vlakovém nádraží v Ivančicích. Odtud jsme vlakem pokračovali na hlavní brněnské nádraží a rychlíkem pak až do Prahy. Přes půlhodinové zpoždění jsme nakonec stihli celý pondělní plán. Nejprve jsme se ubytovali v klubu Amfora na Pankráci. Navštívili jsme areál Pražského hradu, nejdříve jsme se zastavili u Letohrádku královny Anny, prošli jsme královskou zahradou na nádvoří Pražského hradu, nechyběla prohlídka Katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Starý královský palác s výstavou o historii Pražského hradu, monumentální Vladislavský sál, populární Zlatá ulička a známá věž Daliborka. Po zámeckých schodech jsme sešli až ke Karlovu mostu a na Staroměstské náměstí, kde nám orloj v 18 hodin symbolicky odbil první den exkurze. Přes Václavské náměstí jsme se metrem vrátili do pokojů.

V úterý jsme celé dopoledne strávili v areálu Vyšehradu. Tímto areálem kráčely české dějiny od svých prvopočátků, takže jsme ho důkladně prošli i my. Nejvíce času jsme strávili plněním úkolů ve vyšehradských sadech a hledáním osobností na hřbitově Slavín. Nechyběla návštěva Sv. Petra a Pavla a společné foto s panoramatem Prahy. Následoval přejezd na „Václavák“ a po poledním rozchodu na doplnění kalorií jsme vstoupili do nádherně zrekonstruované budovy Národního muzea. Mohli jsme zhlédnout výstavy ve staré i nové budově NM a asi největší úspěch měla vyhlídka z kupole staré budovy NM, odkud je opravdu bezkonkurenční kruhový výhled na Prahu. Den jsme zakončili procházkou po Kampě, kde jsme nahlédli na nádvoří komendy řádu Maltézských rytířů, nechali vzkazy na Lennonově zdi, prošli kolem Werichovy vily a na Náplavce prozkoumali i Babies – známé bronzové plastiky batolat výtvarníka Davida Černého.

Poslední den jsme se po snídani sbalili a po uschování zavazadel na hlavním nádraží jsme vyrazili na poslední pražskou „akci“. Od pomníku obětí komunistické totality od Olbrama Zoubka jsme se svezli lanovkou na vrch Petřín, kde jsme samozřejmě nemohli vynechat petřínskou rozhlednu a jejích 299 schodů na horní vyhlídkovou plošinu. Neopomenuli jsme ani opodál stojící zrcadlové bludiště se známými zakřivenými zrcadly. Celou exkurzi jsme zakončili na Malé Straně ve Valdštejnské zahradě. Ještě předtím jsme se cestou zastavili v kostele Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského u známého Pražského Jezulátka. Pak už jsme se po obědové pauze sešli u „koně“ a po poslední jízdě metrem jsme na hlavním nádraží nastoupili do rychlíku Vindobona směr Ivančice.

O. Bureš