V pondělí 4. října jsme se v hodinách OSV a ČJ plně věnovali Vladimíru Menšíkovi, skvělému herci, baviči, konferenciérovi, dokonce i zpěvákovi, po němž naše škola hrdě nosí své jméno.

Vladimír Menšík, vlastním jménem Vladislav, by tuto sobotu oslavil 92 let. Škoda, že odešel tak mladý, jen ve svých 52 letech. Nejprve jsme si tohoto významného ivančického rodáka, který snad při každém vypravování vzpomenul své rodiště, připomněli v křížovce, jejíž tajenkou byla Menšíkova první role poddůstojníka. Tento film se jmenoval Váhavý střelec. Žáci si zábavnou formou osvěžili své vzpomínky v komediích – Což takhle dát si špenát?, v naší nejkrásnější pohádce – Tři oříšky pro Popelku, v pohádkovém seriálu – Arabela, v zábavných pořadech – Bakaláři i nezapomenutelné silvestry, ale i ve vážnějších rolích – Dobří holubi se vracejí, ale  zazněla i další a další zajímavá fakta o jeho životě.

V další hodině jsme se přesunuli do Památníku Alfonse Muchy, kde je již od roku 2020 umístěna stála expozice. Zde si žáci prohlédli jeho osobní věci –  diář naplněný k prasknutí, inhalátor, který mu pomáhal v boji s těžkým astmatem, vysvědčení, svatební oblek, fotografie soukromé i filmové, jeho vlastnoručně namalované karikatury, … Celou dobu jsme z reproduktorů mohli slyšet jeho hlas ve vyprávění o Ivančicích.

V hodině literatury jsme pracovali s jeho textem Trojka z mravů. Žáci si nejprve prohlédli knížku – Stromeček mého veselého života – ze které byl tento příběh vyňat. Vzpomínky jsme si nepřečetli, ale převyprávěl nám je sám autor. Samozřejmě, že zvuková nahrávka a povídka z knihy nebyly úplně totožné, ale „Ladík“ byl mistr improvizace, jen málokdy se držel striktně scénáře. Poté žáci odpovídali na různé otázky týkající se textu.

Celé dopoledne nás provázela příjemná atmosféra, humor a dobrá nálada. Posíláme velké poděkování do hereckého nebe!