Poznávali jsme Prahu s 9. B
Praha – naše hlavní město, od středověku má pověst jednoho z nejkrásnějších měst na světě, pyšní se různými přívlastky “zlatá”, “stověžatá”, “koruna světa”, “kamenný sen”. Všechny jsou trefné, Praha je jedinečná a my jsme se v ní na tři dny zabydleli. Počasí nám přálo, město nám ukázalo tu nejkrásnější tvář. Monumentální Pražský hrad, triumfální Svatovítská katedrála, malebná Zlatá ulička, úžasné výhledy z Hradu na všechny krásy města. To jsme zažili hned první den, kroků bylo požehnaně, ale nikdo nebrblal, užívali jsme si procházku po Karlově mostě, Staroměstským náměstím a počkali si na celou, aby se i nám Orloj otevřel a ukázal tradiční jízdu Apoštolů okénky. To se musí zažít. Pak ještě Václavák ozářený podvečerním sluníčkem a první den byl naplněný.
Druhý den bylo takové modro, že Praha při focení byla ještě fotogeničtější než včera, nepotřebovala žádné filtry, aby byla nejkrásnější. Vyšehrad dýchal starými časy, ty výhledy na Vltavu a město jsou jedinečné. Díky metru je velká Praha vlastně malá, dojedete za pár minut třeba na Václavák. A tam konečně osobní volno, které mnozí využili k doplnění energie jídlem a nakupováním. (Copak lze minout Primark, který vás neviditelnou nití vtahuje dovnitř, abyste si tam koupili i to, co třeba vůbec nepotřebujete?) Odpolední prosluněný Petřín s rozhlednou a bludištěm je další nevyhnutelnou turistickou značkou. A to nás ještě večer čekala kulturní třešnička – Divadlo na Vinohradech a Pygmalion. I ti, co šli pouze z povinnosti, odcházeli z divadla nadšení, a my, co jsme se těšili, jsme byli očarováni. Cesta ozářenou noční Prahou je prima zážitek.
I třetí den byl fajn – Muzeum Karlova mostu a plavba po Vltavě nás bavila (možná i tím, že unavené nohy si poseděly, a přesto jsme ještě poznávali nová zákoutí Prahy. Čas v Praze ubíhá stejně rychle jako voda ve Vltavě. Všechno má svůj začátek i konec, a ten se neodvratně blížil. Na nádraží jsme se shodli, že bychom ještě pobyli. Ale nedá se. Domů jedeme unavení, ale nabití dojmy, zážitky, příběhy i příhodami, které si budeme dlouho pamatovat.
Bylo to krásné, děkujeme, Praho, bylo nám blaze.
R. Blažková a žáci 9. B