V úterý 24. února 2026 jsme v rámci pracovních činností – volby povolání – vykročili vstříc místu, kde se každodenně potkává odvaha s odhodláním a kde služba druhým není pouhou frází, ale skutečným životním posláním. Naše kroky vedly na hasičskou stanici v Ivančicích, kde nás přivítala atmosféra plná profesionality i lidské vstřícnosti.

Po úvodním přivítání jsme se usadili ve větší místnosti, kde nám místní hasiči poodhalili zákulisí své náročné, a přesto nesmírně důležité práce. Dozvěděli jsme se, jaké požadavky musí splnit ti, kteří chtějí obléci hasičskou uniformu, kolik úsilí stojí příprava na službu i jak pravidelně musí prokazovat svou fyzickou i odbornou způsobilost. Bylo zřejmé, že stát se hasičem neznamená jen splnit sen, ale také přijmout velkou odpovědnost.

Poté jsme se vydali na prohlídku celé budovy. Nahlédli jsme do odpočinkové místnosti, kde hasiči nabírají síly mezi výjezdy, do místnosti s pračkami, kde se čistí zásahové obleky poznamenané náročnými akcemi, i do posilovny, která je nepostradatelnou součástí jejich každodenní přípravy. Každý kout stanice působil upraveně a připraveně – stejně jako její posádka.

Největší nadšení však na nás čekalo v přízemí, kde jsme si mohli zblízka prohlédnout hasičskou techniku. Obdivovali jsme mohutnou cisternu, která slouží celému Jihomoravskému kraji, i další vozy připravené kdykoli vyrazit k zásahu. Žáci měli jedinečnou možnost nahlédnout dovnitř vozidel, posadit se na místo hasičů a téměř si na vlastní kůži představit, jaké to je vyjíždět k naléhavé události. Mohli si prohlédnout naviják, hadice, potěžkat hydraulické kleště i nasadit helmu – a na chvíli se tak stát součástí tohoto odvážného světa.

Velkou pozornost vzbudilo také auto s výsuvným žebříkem, které dokáže dosáhnout do výšek, kam by lidská síla sama nestačila. Dozvěděli jsme se, že hasiči nejčastěji vyjíždějí k dopravním nehodám, nemalou část jejich práce tvoří také požáry, kterých je na Ivančicku poměrně mnoho. A které zásahy patří mezi ty nejmilejší? Ty, při nichž zachraňují koťátka uvízlá na stromech či střechách – chvíle, kdy se napětí mění v úlevu a radost.

Z návštěvy jsme si odnesli nejen nové informace, ale i hluboký respekt k těm, kteří jsou připraveni kdykoli vyrazit na pomoc.

Velmi děkujeme všem hasičům, kteří nás ochotně provedli celou zbrojnicí a s trpělivostí odpovídali na každou naši zvídavou otázku. Díky nim jsme si mohli zblízka uvědomit, že být hasičem znamená mít nejen sílu, ale především velké srdce.

L. Moresová