Žáci 3. tříd se vydali na dobrodružnou cestu do Střediska environmentální výchovy Lipka v Brně, kde na ně čekal program s voňavým názvem „Jak se peče chléb“. A i když by se mohlo zdát, že se budou nejdříve rovnou pouštět do těsta, začalo vše úplně jinak – příběhem o zapomnětlivém kuchaři.

Ten byl proslavený svou výbornou bramboračkou. Uměl ji vařit tak, že se po ní vždy jen zaprášilo. Jenže jednoho dne se rozhodl, že už ho nebaví čistit špinavé brambory. Začal bramborami pohrdat, a dokonce i samotnou půdou, ze které pocházejí. Až v tu chvíli mu došlo, že bez půdy by nebylo brambor, obilí, zelenina ani nic, co člověk potřebuje k obživě.

Žáky příběh zaujal a otevřel jim oči: všechno, co jíme, má svůj začátek právě v zemi. Poté následovala praktická část programu. Žáci se seznámili s tím, jak se dříve získávalo zrno. Vyzkoušeli si mlácení obilí cepy, což je starodávná, ale velmi účinná technika. Zjistili, že získat hrst zrní nebyla nikdy samozřejmost, a že práce na poli dala lidem pořádně „zabrat“.

Když měli třeťáci obilí „vydělané“, přesunuli se k tomu, na co se těšili nejvíc — k pečení. Společně se naučili zadělávat těsto a každý si z něj poté vytvaroval svůj vlastní malý chlebánek. Někdo se držel klasického tvaru, jiní popustili uzdu fantazii. Po chvíli se celým střediskem začala linout vůně čerstvě pečeného chleba a všichni nedočkavě hlídali, kdy budou jejich výtvory hotové.

Program byl nejen voňavý a chutný, ale také velmi poučný. Všichni si uvědomili, jak dlouhá a namáhavá cesta vede od zrnka v hlíně až po chléb na stole. A také to, že půda není samozřejmost – je to dar, o který je potřeba pečovat. Domů si třeťáci odnesli nejen své chlebánky, ale i spoustu nových vědomostí a zážitků, na které budou ještě dlouho vzpomínat.

J. Polehlová