Ve čtvrtek 24. dubna 2025 jsme měli tu čest a také obrovskou radost přivítat na půdě naší školy výjimečného hosta – hudebníka, autora hudby a textů, zpěváka a frontmana skupiny Kamelot, pana Romana Horkého. V rámci projektu Odborníci do škol nám nejen zahrál, ale i poutavě povyprávěl o svém životě a práci profesionálního hudebníka.

Roman Horký se s námi podělil o své začátky – vyprávěl, čím se vyučil, jak se dostal ke kytaře a jaká byla jeho cesta k prvnímu hudebnímu nástroji. Prozradil nám také, že při tvorbě nové písně je pro něj klíčové nejdříve napsat text a až poté složit hudbu. Velký důraz klade na správný přízvuk ve slovech, který je pro něj zásadní pro rytmus i výraz písně. Velmi zajímavé bylo i jeho povídání o tom, jak vzniká nová píseň – podle něj by každá píseň měla mít tři „pé“: příběh, pointu a poselství. Důležitý je silný příběh, který musí autora oslovit. Než začne psát, snaží se o tématu zjistit co nejvíce informací. A jak dlouho trvá tvorba? Někdy vznikne píseň během dvou hodin, jindy může vznikat i měsíc. Pan Horký také zavzpomínal na své dětství, kdy jezdil k babičce do Zastávky u Brna. Na tuto dobu a místní nářečí zavzpomínal písní Segen Gottes. Příběh jedné z jeho známých písní, Slib, je úzce spojen s jeho osobním životem. Vyprávěl nám, jak poprvé potkal svou nynější manželku, zamiloval se, ale jejich cesty se na čas rozdělily. Po letech, kdy se dvakrát oženil a stal se otcem dvou dětí, se jejich cesty znovu protnuly a dnes spolu vychovávají dvě děti. Žáci měli během besedy možnost klást otázky a pan Horký na každou trpělivě a ochotně odpovídal. Jeho povídání bylo nejen poutavé, ale neslo i silnou radu do života: ať budete v životě dělat cokoli, je důležité dělat vše se srdcem.

Na závěr se s Vámi rádi podělíme o dojmy našich žáků:

„Pan Roman Horký byl úplně úžasný. Moc krásně mluvil o životě a vlastně úplně o všem. Byla jsem udivená, jak nádherně umí hrát na kytaru. Bylo vidět, že ho hudba opravdu naplňuje a žije jí. Byl moc milý a přátelský. Děkuji za tuto příležitost.“

„Jsem ráda, že jsem se mohla této besedy zúčastnit. Pan Horký byl sympatický a příjemný člověk. Líbily se mi jeho písničky a skvělá hra na kytaru. Měl i dobré rady do života. Užila jsem si to.“

„Moc se mi líbí, že hudbu nebere jako práci, ale jako vášeň. Beseda s panem Horkým byla skvělá. Nejvíce mě nadchly písně, které nám zahrál. Jsem ráda, že nás navštívil.“

Děkujeme panu Romanovi Horkému za krásné dopoledne plné hudby, příběhů, inspirace a životní moudrosti!

L. Moresová