Tuto nejznámější knihu Eduarda Petišky převedl na divadelní prkna pražský soubor SemTamFór. V osmdesáti minutách ztvárnili pět bájí z dávných dob starého Řecka.
Pověst Daidalos a Ikaros vypráví o skvělém staviteli, který se bál, že ho jeho vlastní synovec předčí svou šikovností, a tak ho shodil z hradeb. Daidalos i jeho syn Ikaros se schovali na Krétě, kde postavili pro Minotaura labyrint. Nemohli ale Krétu opustit, proto Daidalos vyrobil křídla z peří a slepil je voskem. Když letěli nad mořem, neuposlechl Ikaros svého otce a letěl až ke slunci. Slunce rozpustilo vosk, křídla se rozpadla a Ikaros spadl do moře.
Prométheus byl potomek bohů, chodil po zemi, kde bylo pusto. Smísil tedy vodu s hlínou a uhnětl prvního člověka. Po čase se nejvyšší bůh Zeus na lid rozhněval a vzal jim oheň. Prométheus lidem oheň vrátil. Zeus se velmi rozohnil a přikoval ho ke skále. Den co den zakoušel Prométheus krutou bolest, neboť každý den k němu přilétl orel a vyklovl mu kus jater. Za několik staletí ho zachránil Herakles.
Sisyfovská práce. Toto rčení vyjadřující nesmyslnou, otupující a bezvýchodnou činnost, ze které nemůže být žádný užitek, má také původ v dávných bájích. Sisyfos byl vychytralý král, který si myslel, že přechytračí i samotné bohy. Za jeho smýšlení ho stihl krutý trest – musí valit do kopce obrovský valoun. Když už je na vrcholku, uklouzne, kámen se skutálí a on musí začít od začátku. A tak je tomu i dnes.
Další báje – o Orfeovi, o potopě a o Filemonovi a Baucis si můžete přečíst sami, samozřejmě, že tato nestárnoucí kniha je i v naší školní knihovně.
A jak sami žáci zhodnotili představení?
Divadlo se mi moc líbilo, některé báje jsem neznal. Dost jsme se u toho nasmáli. Vše měli pěkně připravené. Prima divadelní zážitek.

L. Moresová