I já mám pět smyslů
Tradičně se rozlišuje pět základních smyslů: chuť, čich, sluch, hmat a zrak. Toto rozlišení znal již Tomáš Akvinský a před ním už i Aristotelés. Z pojetí pěti smyslů vychází i fráze „mít všech pět pohromadě“.
Ve výukovém programu pod vedením Simony Chabinové děti poznávaly, jak fungují jejich smysly, zda je někdy trochu nešálí a dozvěděly se i několik zajímavostí.
Nad prvním úkolem přemýšlely společně ve skupinách. Ke každému smyslu psaly, k čemu jej potřebujeme. Ačkoliv se to na první pohled možná nezdá, nebyl to pro některé úplně jednoduchý úkol.
Chuť je velmi úzce propojena s čichem. Se zavřenýma očima žáci čichali k různým potravinám, poté je ochutnávali a hádali, co to bylo. Ti nejšikovnější určovali i druhy chuti.
Jeden z nejdůležitějších smyslů je zrak. Jak dobrý zrak mají, si děti vyzkoušely z dálky při čtení znaků z tabule a při hledání sponky.
Nejvíc jsme se pobavili, když se z CD ozvalo postupně deset různých zvuků. To pak děti uznaly, že bez možnosti vidět, je uhádnout slyšené někdy opravdu těžké. Ale i tento úkol nakonec zvládly.
Hmat tělo informuje o jeho okolí. Skupiny dostaly sáček s předměty. Každý žák hmatem rozpoznával jednu věc a vylovením ze sáčku ostatním ukázal, jestli ji poznal.
Odcházeli jsme nejen se sladkou odměnou a osvědčením, ale také obohaceni o nové vědomosti.
Marie Machová









