V průběhu třídenního výletu v kempu Borová jsme prožili mnohá dobrodružství. Začalo to ve vlaku, sice nám bylo divné, jak v krásných kupé sedíme, pohodlíčko, čisťounko, ale jen do chvíle, kdy nás průvodčí upozornil, že naše jízdenky rozhodně nejsou do I. třídy. Nevadí, přešli jsme tedy do II. třídy, kupé tam byla také a místa dost. Cesta vlakem rytmicky ubíhala a než jsme se nadáli, vítala nás Borová u Poličky. Ubytování, plavky a hups do bazénu, po cestě velmi příjemné osvěžení, v bazénu se nám zalíbilo a kdyby to šlo, asi bychom tam i „spali“. Leč vyhnala nás pořádná bouřka, hromy, blesky a řádný slejvák jsme přečkali v bezpečí chatek. Přesně v době večeře se nebe umoudřilo, vše ustalo, to abychom se mohli v klidu odebrat do nedalekého motorestu na večeři. Jídlo bylo znamenité. Následné večerní koupání bylo skvělé. První noc sice lilo jako z konve, ale my jsme si to pod peřinami téměř neuvědomovali a mnozí tu noční bouři dokonce úspěšně zaspali. Ráno nás vítalo sluníčko, a tak po snídani zase šupky dupky do bazénu, voda fantastická, bazén našim vodním hrátkám úplně vyhovoval. Po obědě jsme jeli lokálkou do Poličky, návštěva muzea sice původně nebyla v plánu, ale nakonec se nám líbila, zúčastnili jsme se programu Život ve středověku, kterým jsme uzavřeli i náš celoroční projekt Středověké živobytí. Líbilo se nám to malé městečko s krásnými hradbami. Nakoupili jsme a putovali domů – do chatek. Tam jsme našemu Jirkovi připravili narozeninové překvapení, složili jsme se na dárek a jeho třináctiny jsme oslavili malou párty s brambůrkami a dětským šampaňským. Pak ovšem oslavenec letěl po hoblu do bazénu a my skoro všichni za ním. Využili jsme koupání až do povolených devíti hodin. Tím však den nekončil, poslední byla skoronoční vycházka lesem do roubenky známé pod názvem „Hospoda u Lesa“. Dali jsme si skvělou pizzu, osvěžující kofolu a zpáteční cesta bez baterek se rovnala noční stezce odvahy. Zvládli jsme ji na jedničku. Noc se blížila a my jsme si šli sbalit své věci, ráno jsme totiž náš pobyt končili a odjížděli jsme domů. Unavení a spokojení jsme kolem třetí hodiny odpolední vystoupili v Ivančicích z vlaku a náš výlet byl minulostí. Myslím, že minulostí, na kterou budeme všichni s radostí vzpomínat.

Děkuji paní učitelce Daně Kuczmanové za trpělivost a pomoc, děkuji žákům, že byli rozumní, dodržovali pravidla a chovali se velmi dobře, chválím kluky za pořádnost, byli skoro lepší než dívky. Chválím děvčata za výborný nápad, připravit oslavu pro spolužáka. Byli jste fajn a byl to krásný výlet.

tř. uč. R. Blažková