Je úterý ráno, 13. prosince. Je mlha a mrholí. Usedáme do autobusu pana Leskoura a přemýšlíme, jestli náš letošní výlet do Vídně bude v tomto počasí vůbec stát za to. Hned u Polánky vylézá slunce, párkrát se ještě schová, ale hlavní město Rakouska už nás vítá sluncem doslova zalité. Deštníky zůstávají v autobuse, čepice a rukavice na dně batohů. Vyrážíme od radnice, krátce mrkneme na vánoční trhy, bude na ně čas později.

Nejprve nás čeká prohlídka města. Kolem Burghteateru míříme parkem do samotného centra. Před Hofburgem nás vítají koně s povozy, klidně čekající na své zákazníky. My je jen pozdravíme a po svých procházíme nádvořími. U východu nás zdraví Mozart, pozlacená „obživlá socha“ a některá děvčata se hned nadšeně fotí. Ještě nadšenější jsou pak z nádherně nazdobených ulic a výloh obchodů na třídách Kohlmarkt a  Graben. Přicházíme k Stephansdomu, část dětí se kochá jen zvenku, někteří jdeme dovnitř, kde majestátnost gotické katedrály vnímáme ještě silněji. Po Kärntner Strasse pokračujeme dál, na rohu nakoukneme do hotelu Sacher, projdeme kolem galerie Albertina a zastavujeme na Maria-Therezien Platz, místu, kde se nachází malý vánoční trh. I když Marie Terezie vlastně může za to, že musíme chodit do školy, dnes jsme jí za to vděční. I když se to nezdá, kromě procvičování němčiny, občas angličtiny, se bavíme o historických a zeměpisných tématech. A těch kroků! Toho pohybu! Tělocvik jako vyšitý. O kousek dál se fotíme před Parlamentem a už jsme zpět před radnicí.

Zde nás čeká onen slavný vánoční trh, za kterým sem proudí spousty turistů. Voní punč, horká čokoláda, sliny se sbíhají na sladké buchty obřích rozměrů, na ovoce v čokoládě a karamelu. Stánky jsou plné ozdob, drobných dárků, vánoční atmosféra se line z každého koutu. Dřevěné domečky jsou krásně nazdobené a my nevíme, kam dřív s očima. Uvnitř radnice probíhají rukodělné dílny, pohled na děti mnohem mladší, než my, které pečou, zdobí a tvoří je opravdu milý. Projdeme, co se dá. Sraz pak máme pod vysokým stromem ozdobeným velkými červenými srdíčky a většina z nás má jedno společné. Svíráme v rukou papírovou tašku s dárky. Nevím, kdo z Vás, čtenářů, bude šťastným obdarovaným, ale všem přeji šťastné a veselé!

L. Psotová