Páteční pošmourné ráno, je 4. prosince a počasí se vůbec netváří, že už tu brzy budou Vánoce.  Deváťáci dnes přicházejí do školy úplně jinak naladěni, nehrozí jim žádné nebezpečí, možná tak zapomenuté rohy, či ztracená paruka (viď, Vítku)!

Kolem desáté přípravy vrcholí. Andělé připínají křídla, připravují své prachovky, kterými opráší zlobivým hříchy z dušiček. Mikuláška v mitře přepočítává dárečky, kontroluje soupis andílků a hříšníků. Čertice ladí svou vizáž, čerti svou kytaru.

Vše jde jako po drátkách. Podle počtu balíčků to vypadá, že v naší škole letos opět nikdo nezlobil. Pro každého se najde sladká odměna a hříšníci, ti jsou potrestáni podle zásluh. Nejprve putujeme na 1. stupeň, nejmilejší jsou prvňáčci, druháčci čekají s růžky, které svítí na obranu proti čertům, čtvrťáci nám zahráli na píšťalky, páťáci spíše na nervy. Pak nás čeká 2. stupeň, šesťáci jsou natěšení, starší ti se jen smějí, přesto pokračujeme a nemíjíme ani ředitelnu.

Mikulášská končí s posledním zvoněním pátečního dne. Únava nás zmáhá, v krku škrábe, vždyť jsme si písničku Mikuláši, Mikuláši, kdo to tady děti straší… zapěli nesčetněkrát. Věřte, nebo ne, ale dá to práci, zazpívat, obdarovat a udělat mladším spolužákům nadílku. Nás ta práce bavila a snad se i spolužákům líbila.

                                                                    žáci 9. třídy a Renata Blažková, tř. učitelka