I když to zní podivně, škola se na podzimní prázdniny úplně nezavřela. O přestávkách sice nebyl slyšet klasický ruch a křik, protože žáci odpočívali doma a užívali si posledních slunečných dnů. Ve škole jsme byli pouze my, učitelé. Role se vyměnily. Najednou jsme byli těmi, kdo sedí v lavicích a  dovídají se něco nového. Dva dny volna jsem využili ke společnému školení, které je součástí projektu „Táhneme za jeden provaz“ financovaného z grantu Jihomoravského kraje. Díky lektorce PhDr. Heleně Vrbkové jsme se naučili vést třídnické hodiny tak, aby měly co největší efekt pro třídu jako kolektiv; vyzkoušeli jsme si sami na sobě několik různých aktivit a technik pro práci se třídou; došlo i k diskuzi problémů a případů z praxe. I když jsme si občas stejně jako žáci posteskli, že nemůžeme být venku a místo toho se musíme učit, třídou se nesla pracovní atmosféra, plná pohody a dobré nálady. V konečném dotazníku byl celý seminář hodnocen pedagogy velmi kladně.

 

Klára Vančurová