Tento rok byla škola v přírodě organizována pobytovou formou v období 21. až 24. dubna. Žáci byli ubytovaní ve středisku Hálův mlýn v přírodním parku „Údolí Bílého potoka“ v okolí obce Lažánky. 

            Přírodní park se táhne od Veverské Bítýšky až k Velké Bíteši. Zahrnuje téměř 15 kilometrů dlouhý úsek toku Bílého potoka v sevřeném a hlubokém malebném údolí, které prochází mírně zvlněnou náhorní plošinou. Zatímco na horním konci území je dno údolí v nadmořské výšce 430 metrů, na dolním toku, nad Veverskou Bítýškou, leží jen v nadmořské výšce 245 metrů. Kromě několika starých mlýnů a usedlostí přibližně v polovině malebného údolí asi 8 km od Bítýšky leží Šmelcovna, obec s několika domky a malým kostelíkem. Od středověku až do počátku 19. století se zde zpracovávala stříbrná a železná ruda, což ostatně napovídá i název místa, odvozený od německého „schmeltzen“ – tavit.

1. den

            Po příjezdu do střediska Hálův mlýn jsme se ubytovali, naobědvali a vydali se na první poznávací vycházku k jezírku, které vzniklo díky nedaleké těžbě kaolinu. Jezírko se nachází mezi obcemi Lažánky a Maršov. Žáci zde začali s vyplňováním připraveného pracovního sešitu. Pod naším vedením se seznamovali s tvorbou map a mapovými značkami. V jezírku jsme objevili velké množství škeblí a dokonce i raka. Okolí jezírka bylo velmi krásné. Dalším zastavením byly rozvaliny z nezvykle velkých balvanů. V jejich okolí jsme dokončili druhý úkol týkající se počasí.

            V ubytovně nás čekala teplá večeře. Po krátkém odpočinku jsme se vydali zakopat pasti na hmyz na nedalekou louku. Past byla tvořena z rozstřižené plastové lahve, do které jsme vložili kelímek. Vršek láhve bez víčka jsme vložili opačně. Celou past jsem zakopali do hlíny. Bylo až s podivem, že žáci i po dlouhé túře a zakopávání pastí, byli plní energie, s velkým elánem si ještě chtěli zahrát fotbal. Musím přiznat, že jsme jejich energii nesdíleli. S kolegou, panem učitelem Švehlíkem, jsme proto zaujali strategická místa v brankách. Shodli jsme se, že raději zůstaneme u našich předmětů přírodopisu, fyziky a chemie, protože naše sportovní výkony nebyly právě nejzářivější. Večer jsme si na projektoru prohlédli fotografie a videa z celého dne a unaveni jsme ulehli do postelí.

 

2. den

            Budíček byl v 7.30. Po snídani vytvářely děti plakáty o Údolí Bílého potoka, Šmelcovně, počasí a mapách.

            Pak jsme se vydali na kontrolu úlovků v pastích. Bylo jich dost. Děti napočítaly desítky pavouků, tesaříky a několik dalších druhů našich „vícenohých přátel“.

            Po obědě jsme šli na druhou poznávací vycházku. Tentokrát vedla do obce Javůrek. Cestou jsme minuli státem chráněný smrk. Po nejtěžším výstupu do kopce s převýšením asi 100 m jsme došli do obce Javůrek. Žáci si do svého pracovního sešitu zaznamenali z informační tabule další střípek informací o přírodním parku „Údolí Bílého potoka“. Pokračovali jsme do nedalekého lesa. Zde jsme vyplnili úkoly v pracovním sešitu Les + Louka, pole. Musím říct, že dětem se při vyplňování velmi dařilo. Většinu odpovědí už předem znaly, někdy stačilo jen malinko napovědět a děti hned odpověď dořekly. Velký kopec a na jaro velmi vysoké teploty přinesly první známky únavy. Cestou zpátky byl již otevřený obchod v Javůrku. Děti si koupily pití a sladkosti. Asi v 17.30 jsme dorazili zpět do Hálova mlýna.

            Po krátkém odpočinku šli zájemci zkontrolovat pasti. Bylo zvláštní, že úlovky nebyli už tak vysoké. S kolegou jsme se později shodli, že to způsobil repelent na nohou žáků. Našli několik pavouků. Ostatní děti relaxovaly na svých pokojích. Po večeři jsme si opět zahráli fotbal. Večerní program byl tentokrát zaměřen na tvorbu výukového pexesa. Děti stříhaly obrázky rostlin, hub, ptáků, plazů a savců. Večer se dost ochladilo. Venku bylo 11 stupňů Celsia a začalo pršet. V pokojích byly přímotopy, takže nikdo z nás netrpěl zimou.

no images were found

3. den

           Čtvrteční ráno bylo opravdu chladné. Dopoledne jsme proto zůstali v klubovně a tam ještě dokončovali pexesa, která jsme ve středu večer nestihli. S pomocí literatury děti doplňovaly obrázky rostlin a určovaly vzdálenosti z map.

           Před obědem jsme si zkusili odlévání stop pomocí sádry. Většině se práce opravu povedla. Jedna skupinka si naneštěstí zvolila prostor lesní cesty, takže jejich stopu zničilo projíždějící auto. Odpoledne se už oteplilo, a tak jsme se mohli vydat na poslední poznávací vycházku na Šmelcovnu. Procházeli jsme malebným údolím Bílého potoka. Poblíž Šmelcovny jsme vyplnili poslední téma v pracovním sešitu-Voda. Děti si změřily teplotu vody a rychlost proudu. Voda měla pouze 10 stupňů. Kolem informační desky o Petru Bezručovi jsme sestoupili ke Šmelcovně. Žáci si připravili své motyčky a na cestě si nakopali taveniny. Cestou zpět jsme se stavili v místním kiosku na občerstvení.

           Z pastí jsme museli vylít vodu, která tam večer napršela. Posbírali jsme dřevo na večerní táborák. Na většině z nás už byla patrná únava. Přesto se našla skupinka sportovců, která si zahrála fotbal a kuželky.

           Po večeři jsme zapálili táborák. Dětem se podařilo najít suché dřevo, takže chytl na první sirku, resp. první škrtnutí zapalovačem. Opekli jsme si párky. Protože se opět ochladilo, šli jsme brzy do pokojů, kde už topily přímotopy. Večer všichni ulehli k zasloužilému odpočinku.

no images were found

4. den

           V pátek ráno se asi nikomu nechtělo z vyhřátých postelí, ale museli jsme. Nasnídali jsme se a pustili se do úklidu pokojů, klubovny a jako správní zálesáci samozřejmě i úklidu námi nastražených neekologických pastí na hmyz. Poté nám hodný  pan správce  naložil batohy do auta a vyvezl je k zastávce autobusu. Do Ivančic jsem dojeli příjemně unavení, ale plní nových zážitků a vědomostí.

            Letošní škola v přírodě byla zajímavá, plná různorodých úkolů. Děti si domů odvezly kromě  vyplněného pracovního sešitu i stopy ze sádry a taveniny. Věříme, že se jim na škole v přírodě líbilo a nové vědomosti maximálně využijí.

Mgr. Pavel Procházka

Soubory ke stažení

Fotografie ze školy v přírodě (15,6 MB)