Je pondělí, 29.9., Den D. Vlastně den A, dnes naše třída 7.A odjíždí na svůj, již druhý, (po loňském „šesťáckém“) adaptační pobyt. A protože se všichni ohromně těší, čtyři vyučovací hodiny, které dnes musíme absolvovat utečou jako voda a už stojíme s batohy na nádraží. Čeká nás jízda s dvěma přestupy, o zábavu je tedy postaráno. V cílové stanici Náměšti nad Oslavou se dělíme na dvě skupiny, dívčí a chlapeckou a podle mapy se vydáváme do vesničky Jedov. Pravda, některým jde práce s mapou lépe, někomu hůře a jedna skupina si tak udělá nádhernou procházku lesem, místo aby šla nejkratší cestou, ale díky počasí nikomu tato „zkratka“ nevadí. V cíli nás čeká krásný velký srub stojící na okraji vesnice a my jsme rádi, že budeme nikým nerušeni (a nikoho nerušící).

     Počasí nám vůbec přeje, a to všechny tři dny. Slunce, poměrně teplo, deštivé mraky v nedohlednu, jen vítr o sobě dá občas vědět. Alespoň jsme příjemně ošlehaní. Od pondělí do středy doslova lítáme venku, připraveny jsou různé hry, jedna zajímavější než druhá, soutěžíme, ale zároveň se snažíme maximálně spolupracovat a efektivně komunikovat, ať už klasicky slovy či posunky, znaky, tleskáním, nebo dupáním. Zejména při noční hře se vžíváme do role nevidomých, kteří musí spoléhat pouze a jenom na své průvodce (výborní Karolína, Lenka, za světla Jirka).Všichni se snaží, přemýšlejí o řešení úkolů, ale i o sobě samých a svých spolužácích. Ve chvílích volna odpočíváme třeba „přehazkou“ nebo večerním tancováním. I když v tomto směru musíme někteří ještě trénovat. Oba večery a noci příjemně unaveni padáme do postelí, lezeme do spacáků a „odpadáme“. Zde patří všem opravdu velký dík za respektování pravidel a nevymýšlení zbytečných večerních a nočních lumpáren.

     Za všemi perfektně připravenými aktivitami stojí pracovníci SVČ Ivančice Ivča a Honza, za vynikající stravou („takhle dobře ještě na žádném výletě nevařili“) Maruška. I díky nim se nám zpět domů (a do školy) moc nechce, balení jde ztuha, ještě bychom chtěli něco hrát, ještě bychom si chtěli povídat. Nedá se nic dělat. Cesta zpět, nádraží v Náměšti, přesedání ve Střelicích, kde máváme na 7.B, která na svůj adapťák teprve cestuje, a pak už Ivančice. Loučíme se a v duchu plánujeme další třídní výlet. Už aby byl!

 Mgr. Lenka Psotová

foto: L. Psotová