Předposlední den školního roku 2007/2008 začal pro deváťáky trošku jinak. Nejenže měli povoleno přijít až na 9:45, což je jedna z věcí, kterou si všichni mnohokrát během celých devíti let přáli, ale navíc mířili do koncertního sálu LŠU, svátečně oblečení, ale přesto do jisté míry bez slavnostní nálady. Čekalo je totiž slavnostní rozloučení a všichni dobře věděli, že je to tak nějak konec bezstarostných časů. Žáci byli přivítáni paní ředitelkou Mgr. Zuzanou Schmidovou a vyslechli si pár slov na rozloučenou od třídních učitelek Mgr. Dany Kuczmanové a Mgr. Lenky Psotové. Pro ty to vůbec nebylo lehké, pohled do tváří dětí, kterým kapou po tvářích slzy situaci vůbec nezlehčoval. Hlasy se třepaly a lámaly a vyjadřovaly, jak se asi v hlavách promítají všechny chvíle, které spolu s dětmi prožily a že na ně patrně jen tak nezapomenou. Je zajímavé, že málokdy za devět let žáci poslouchali tak soustředěně, jako tento den. Pár slovy k dětem promluvil i Mgr. Jiří Vařejka, který reprezentoval město.

K odlehčení pro mnohé vážné chvíle naštěstí přispěli prvńáčci, kteří se zavčas objevili ve dveřích a svými básničkami a písničkami přišli deváťákům poděkovat za to, jak pěkně je, tehdy malé a ustrašené, vítali na začátku školního roku. Kromě krásného vystoupení vyrobily děti svým velkým kamarádům hrníčky na památku. K nim poté přibyl i pamětní list od paní ředitelky a paní zástupkyně a dárečky od třídních učitelek.

Po symbolickém konci za zvuku Gaudeamus Igitur se deváťáci velmi pomalu a neochotně trousili ven ke společnému focení. Ne, že by na fotkách nechtěli být, ale pro všechny bylo složité na obrázku ukrýt své emoce. O to ty fotky nakonec byly krásnější a ukončily pro všechny nezapomenutelnou chvíli.