Vážení rodiče,

       školství patří mezi jedno z nejvíce diskutovaných témat. Není divu. Vždyť každý z nás chodil do školy a každý správný rodič chce určitě pro své děti jen to nejlepší. Aby toho v životě hodně dokázaly a daleko to dotáhly. K tomu by je měla dovést právě škola. Ale jak vybrat tu správnou, ve které by se jejich potomci nenudili, hodně se toho naučili a nechodili do školy s odporem a nechutí?

     Naše školství prochází v současnosti novou školskou reformou. Je to další pokus o ideální inovaci vzdělávacího systému. Jaký bude doopravdy, to ukáže až praxe.

Jistě víte, že od 1. ledna letošního roku vešel v platnost nový školský zákon ( přesně Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání č. 561/2004 Sb.). Ráda bych na některá ustanovení, která se týkají především Vás a Vašich dětí, upozornila.

  • 1. Základní vzdělání bude i nadále bezplatné, bezplatně budou poskytovány učebnice a učební texty.
  • 2. Školní docházka je povinná po dobu 9 školních roků, nejvíce však do konce školního roku, vněmž žák dosáhne 17. roku věku.
  • 3. Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě kzápisu povinné školní docházky, a to vdobě od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, vněmž má dítě zahájit povinnou školní docházku. Žák plní povinnou školní docházku vzákladní škole zřízené obcí, vníž má žák místo trvalého pobytu, zákonný zástupce může pro žáka zvolit i jinou školu. (Letos proběhne zápis na všech ivančických školách 1. února vdobě od 13.30 do 17 hod.).
  • 4. Ředitel může odložit začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře (obě doporučení jsou třeba); začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, vněmž dítě dovrší osmý rok věku.
  • 5. Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením 9. ročníku základní školy, popř. ukončením nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia.
  • 6. Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhodne ředitel se souhlasem školské rady, ta musí být podle zákona zřízena letošním roce na všech školách povinně (na naší škole školská rada pracuje již druhým rokem). Za každé pololetí je vydáno žákovi vysvědčení, za I. pololetí lze vydat pouze výpis. Vposledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení (platí i pro žáky, kteří se hlásí do primy gymnázia).
  • 7. Do vyššího ročníku postoupí i žák I. či II. stupně, který již vrámci daného stupně opakoval ročník (na každém stupni tedy lze propadnout jen jedenkrát), vícekrát lze opakovat jen ze zdravotních důvodů.
  • 8. Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení, které je opatřeno doložkou o získání stupně základního vzdělání.
  • 9. Do prvního ročníku střední školy vyhlašuje ředitel jen jedno kolo přijímacího řízení (dříve byla kola dvě), do prvního ročníku vyššího stupně gymnázia lze přijmout uchazeče, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň gymnázia (budou znovu konat přijímací zkoušky) nebo splnili povinnou školní docházku.

               (Pozn.: tzv. státní maturitní zkoušku by měli skládat již studenti letošních 1. ročníků  střední školy).

  • 10. Největší změnou je skutečnost, že vzdělávání bude probíhat podle rámcových vzdělávacích programů, které vydává Ministerstvo školství, vjednotlivých školách bude výuka probíhat podle školních vzdělávacích programů (ŠVP). Výuka podle těchto programů musí být zahájena v 1. a 6. ročníku nejpozději do roku 2007.

 

    V médiích se objevily různé „poplašné zprávy” o tom, co školy zavedením rámcových programů postihne. Chtěla bych Vás uklidnit, že k žádné revoluci u nás  nedojde. Už dnes se snaží téměř všichni vyučující nabídnout žákům co nejlepší podmínky ke studiu. Zavádějí do školní praxe nové, progresivní metody výuky, které by přitahovaly do jejich lavic co nejvíce žáků. Rodiče se tudíž nemusejí obávat  výsledného efektu, který na jejich dětech základní školství zanechá, ale ani toho, jak se budou umět absolventi škol zapojit do praktického života. Myslím si, že pro Vaše děti nebude přechod na školní vzdělávací program velkou změnou.

     Z mnoha programů, které vznikají na základě Rámcového vzdělávacího programu pro ZŠ a se kterými se seznamujeme na školeních v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, si naše škola vybrala program s názvem TVOŘIVÁ ŠKOLA, jehož prvky aplikujeme ve výuce již nyní.

     Tvořivá škola je programem, který vychází z myšlenek Jana Ámose Komenského. Navazuje na tradice činných škol první poloviny 20. století, ale čerpá i z pozitivních zkušeností tvořivých pedagogů současného vzdělávacího programu Základní škola.

  • – Charakteristickými znaky tvořivé školy jsou motivace a účelnost.
  • – Výuka se zaměřuje na všestranný rozvoj osobnosti žáka.
  • – Vyučování by mělo být názorné, pro žáky pochopitelné, vycházející ze zkušeností, které si přinášejí zběžného života.
  • – Měl by být kladen důraz na smysluplné učení. Při výuce by se mělo dbát na vysvětlení, proč se čemu učí.
  • – Měly by začít fungovat mezipředmětové vztahy. Provázat učivo, které na sebe logicky navazuje, účelně spojovat učivo několika předmětů do projektů, to je také jedním zcílů tvořivé školy.
  • – Děti by neměly být zatěžovány zbytečnou přemírou vědomostí, které jsou jim předkládány učitelem jako hotový výsledek a poznatek kosvojení (nelze naučit vše, kčemu lidstvo vpoznání došlo). Za základní vědomosti jsou pokládány ty, kterých se dá prakticky využívat a jsou potřebné kdalšímu vzdělávání.
  • – Měly by poznávat vše nové, pokud to lze, na základě činností, pozorování, pokusů – na základě objevování. Učit se všemi smysly, aby si učivo lépe zapamatovaly.
  • – Vyučování má činnostní ráz. Aktivně se ho účastní všechny děti. Činnostní charakter výuky podporuje soustředění žáků, podněcuje u nich zájem o učení.
  • – Děti jsou neustále motivovány ksebevzdělávání a celoživotnímu učení.
  • – Často by se mělo využívat také her, které obohacují každodenní život, rozvíjejí všechny stránky dětské osobnosti. Opět je jedním zhlavních úkolů těchto her zapojit do výuky co nejvíce dětí a zaměstnat co nejvíce smyslů. Správně zvolená didaktická hra je tím nejlepším prostředkem krozvoji intelektuálních schopností žáků – myšlení, paměti, fantazie, tvořivosti, pozornosti či řeči.
  • – Tempo se přizpůsobuje schopnostem žáků ve třídě. Pokračuje se až po zvládnutí předchozí látky většinou žáků, výsledky jsou trvalejší, mizí špatná práce.
  • – Staví se do popředí význam otázek žáků ve vyučování. Je-li žák schopen kurčitému jevu položit otázku, je to znamení, že o pozorovaném jevu přemýšlí, hledá vysvětlení, je schopen porozumět a na otázku najít správnou odpověď.
  • – Měl by si vědět rady stím, kde si může odpověď na zvídavé otázky vyhledat, ať už to bude prostřednictvím různých encyklopedií či internetu.
  • – Učitelé by se měli stát pro děti poradci, partnery, pomocníky na cestě za samoobjevováním, stát se jejich oporou, měli by jim pomáhat překonávat nesnáze.
  • – Učiteli činnostní učení umožňuje důkladnější poznání každého žáka, vede ho kúvahám o tom, co dál který žák potřebuje ke svému individuálnímu vývoji.
  • – Je dán prostor kdobrému individuálnímu rozvoji jak žáků nadaných, tak i průměrných či podprůměrných.

Už  J. A. Komenský v roce 1631 napsal:

     „Vyučovati mládež není přednášeti jim z rozličných spisů hromady slov, způsoby mluvení, průpovědi smyslů všelikých a tím je vycpati, ale otvírati jim rozum, aby z něho samého jako z pupence listí, květ, ovoce, ratolestky vyrůstaly a druhý rok opět z pupenců každé ratolestky tolikéž a tak pořád až do vzrostu dokonalého.”

 

     Modelový školní vzdělávací program „Tvořivá škola” je zaměřen na proměnu vnitřní atmosféry škol. Ráz tvořivé školy závisí především na způsobu vyučování a změně role učitele ve vyučovacím procesu.

 Hlavními záměry Modelového školního vzdělávacího programu Tvořivá škola jsou: 

  • – výchova kulturního člověka, kterému bude záležet na kvalitě jeho života, který se dokáže vživotě uplatnit a dokáže najít své místo vsjednocující se Evropě;
  • – člověka komunikativního a tvořivého, schopného spolupráce;
  • – ekologicky myslícího, tvořivého a mravně odpovědného člověka;
  • – člověka odpovědného, chápajícího hodnotu zdraví a aktivně usilujícího o jeho upevňování a ochranu;
  • – člověka zvídavého, sebezdokonalujícího se, rozumně a citlivě reagujícího vkonkrétních praktických životních situacích;
  • – člověka hledajícího, svobodně jednajícího, stouhou celoživotně se vzdělávat a zlepšovat kvalitu svého života.

 

     Úkolem Tvořivé školy je převést děti z myšlenkové roztoulanosti  předškolního věku do myšlenkového soustředění školního věku a dobře připravit děti na život dospělého člověka.

     Snad proto jsme se rozhodli  po schválení prováděcích vyhlášek k rámcovému vzdělávacímu programu zahájit výuku podle školního vzdělávacího programu Tvořivá škola co nejdříve. Ráda bych na závěr připomněla slova prvního československého prezidenta, která vystihují podstatu činnostního učení:

     „Ve škole nejde jen o to, aby poskytovala co nejvíce vědomostí, ale také hlavně o to, aby navykla žáka přesnosti, pozornosti, metodičnosti; učme žáky tak, aby uměli pozorovat přírodu, život a dovedli tvořivě a správně řešit úkoly a úkolky, kdy a kdekoliv se k nim dostanou.”       

(T. G. Masaryk)

 

     Budou-li Vás zajímat další ustanovení nového školského zákona, najdete jeho úplné znění na webových stránkách MŠMT (www.msmt.cz – kapitola Dokumenty). Kdykoli je  také k nahlédnutí i u nás ve škole. Samozřejmě o jednotlivých etapách realizace nového školského zákona a školního vzdělávacího programu Vás budeme včas informovat a budeme se těšit i na Vaši spolupráci.

        

Mgr. Zuzana Schmidová, řed. školy