Při hodinách vaření, kde se každý druhý týden potkávám s žákyněmi 6. ročníku, jsem často slýchávala: „Dnes držím dietu”, „Nejím, protože jsem tlustá”, „To nemůžu jíst…” apod. Paradoxem bylo, že tyto věty zněly z úst dívek, které jsou poměrně hubené. Myslím si, že už v 6. třídě by dívky měly mít povědomí o nástrahách poruch příjmu potravy, o nebezpečí přehnaných diet. Proto jsem oslovila okresní metodičku prevence, paní Cupalovou, aby šesťačkám přijela popovídat o tomhle problému. Vše se výborně domluvilo, nemusela se nijak narušovat výuka a beseda proběhla v době, kdy mají holky hodiny vaření (7.2. v odpoledním vyučování).

            V průběhu besedy se žačky dozvěděly, co je to mentální anorexie, mentální bulimie, stejně tak i pro mne neznámý pojem skrytá anorexie (bulimie), kdy přechází obyčejná dieta v nějakou z poruch příjmu potravy. Čas byl věnován nejen vysvětlení těchto pojmů, ale také si holky popovídali s odborníkem o formování správného postoje k jídlu a celý program vedl hlavně k uvědomění si své jedinečnosti. Součástí byl i dotazník, jaký má která dívka postoj k jídlu a následné vyhodnocení dotazníku.

            Pro zpestření a zopakování všeho, co se dívky dozvěděly, sloužila krátká DVD ukázka z filmu, kdy dvě kamarádky trpěly mentální anorexií a jedna v této nemoci podporovala druhou. Po shlédnutí této ukázky dále ještě následovala diskuse, kde měly dívky ještě možnost se zeptat paní Cupalové na věci, které je zajímali. V další hodině vaření byl dívkám předán letáček pro rodiče, kde jsou vysvětleny pojmy poruchy příjmu potravy a také důležité kontakty na zařízení, které se poruchami příjmu potravy zabývají.

            Myslím si, že i když beseda byla pro mnohé dívky hodně obtížná na pochopení tohoto problému, byla na místě a splnila svoje cíle.

 

Klára Skládalová

školní metodik prevence