Možnosti přístupu a tolerance pro integrované žáky s SPU do kolektivu běžné třídy napomáhají dyslektiků lépe se vyrovnat s jejich obtížemi či dokonce tyto obtíže minimalizovat. Jsou zde uvedeny ty formy tolerancí, které dětem nejvíce pomohou, pravdou však je, že každému dyslektikovi, dysgrafikovi, dysortografikovi či dyskalkulikovi vyhovuje něco jiného. Z níže uvedených možností si může pedagog vybrat to, co je žádoucí pro jeho žáky, ale může použít i mnoho dalších způsobů tolerance. Mezi možnosti úlev a tolerancí řadíme:

Žák s diagnózou dyslexie

  • Nevyvolávat žáka k dlouhému hlasitému čtení před třídou
  • Nedávat číst žákovi před třídou náročný text, těžká slova
  • Za domácí úkol ukládat pouze přiměřenou část textu, vhodné číst článek po částech nebo část dítě a část rodič = střídavé čtení
  • Tolerovat pomalé tempo při čtení
  • Využívat korekčních pomůcek (dyslektické okénko, záložku, apod.)
  • Vést ke správné technice čtení, odbourávat tzv. „dvojí” čtení, tolerovat slabikování (i ve vyšších ročnících – u slov dlouhých, obtížných a cizích)
  • Cvičit rychlou orientaci v textu (postřeh) pomocí her a soutěží
  • Před vlastním čtením vybrat z textu obtížná slova a procvičit jejich čtení
  • U starších dětí je vhodné nechat dítěti přečíst úsek potichu pro sebe (podtrhne slova, která jsou pro něj problematická a nacvičí se je předem)
  • Vést dítě k tomu, aby si chybu samo našlo a opravilo (čtení na pozor: dítě čte, pokud udělá chybu, dospělý řekne pozor nebo písmeno apod., nepoužívat slova negativní: zase chyba, špatně)
  • Vhodný výběr textu (větší písmenka), kontury písmen, ilustrace jednodušší, méně textu na stránce, hodně členěné do odstavců
  • Opisy a přepisy dávat jen krátké
  • Nenutit dítě, aby za každou cenu napsalo vše
  • Umožnit dítěti tiché )polohlasné) předříkávání – autodiktát
  • Nechat dostatek času na kontrolu
  • Slohová cvičení nejsou příliš vhodná, dítě si po sobě nedokáže správně přečíst a opravit
  • Tolerance v geometrii – má potíže s prostorovou orientací, též v zeměpise
  • Preferovat ústní zkoušení
  • Např. v matematice zkontrolovat pochopení úkolu – slovní úlohy, nehodnotit chyby vzniklé z nedokonalého přečtení textu
  • V cizích jazycích má dítě potíže se čtením textu a s učením se jazyka touto cestou (např. čtení slovíček), vhodné co nejvíce názoru a co nejvíce konkretizovat, vhodné jazyk často a opakované poslouchat, zařazovat říkadla, básničky, písničky, hádanky
  • Preferovat ústní zkoušení při výuce cizích jazyků preferovat sluchovou cestu, ústní ovládání slovní zásoby a základních frází
  • V ostatních předmětech preferovat ústní zkoušení, při písemném projevu pouze krátká odpověď

Žák s diagnózou dysgrafie

  • Dbát na správné sezení při psaní, správné držení pera
  • Používat vhodné psací náčiní (násadky, trojhranný program)
  • Tolerovat nekvalitní písmo, nedokonalost tvarů a směr písmen
  • Využívat pomocných linek, podložku na sklon písma
  • Zařazovat podle potřeby uvolňovací cviky (před i během psaní), doporučit i rodičům při domácí přípravě
  • Uvolňovací cviky u těchto dětí klidně až na 2. stupeň
  • Ocenit snahu, chválit, nespěchat, nechávat dostatek času na psaní i kontrolu
  • Nemusí psát vše, píše jen to nejdůležitější
  • Psát znaménka hned (ne napsat celé slovo a potom doplňovat znaménka, písmo přerušit)
  • Nenechávat zbytečně dlouho přepisovat – písmo se horší, dítě je unavené
  • Nenutit k dlouhému každodennímu dopisování toho, co nestihly, nechat napsat jen to nejdůležitější
  • Nenutit psát cvičení „nanečisto”
  • Nenechávat dlouho psát – lepší testy, doplňovačky
  • Brát v úvahu sekundární projevy – únavu (soustředí se hlavně na psaní)
  • Opis a přepis také minimalizovat
  • V ostatních předmětech preferovat ústní zkoušení, při písemném projevu pouze krátká odpověď
  • Nenechávat psát dlouhé zápisky v naukových předmětech
  • Nehodnotit chyby v písemném projevu, ale pouze obsahovou správnost
  • V matematice dávat pozor na záměny číslic tvarově podobných (6-9, 3-8), pozor na posun číslic při písemném sčítání a odčítání
  • V geometrii s tolerancí hodnotit nižší kvalitu rýsování
  • Stejné potíže potom také v hodinách Vv, Pv
  • Tolerovat sníženou kvalitu písma při zápiscích v ostatních předmětech (zejména na 2. stupni)

Žák s diagnózou dysortografie

  • Největší potíže v psaní diktátů (opis a přepis zvládá lépe, chybuje ale také)
  • Diktáty psán má (nehodnotit nebo hodnocení zmírnit – hodnotit známkou, pokud se diktát dítěti povede), raději ověřit jevy ústně nebo vzít diktát, kde chybovalo a ústně se na dané jevy zeptat
  • U těžších forem dysortografie by se diktát neměl psát vůbec
  • Jiné formy diktátu: – doplňovačka (na papír, folii nebo diktát napsaný zezadu na tabuli, dítě doplňuje – vhodné spojit s kontrolou celé třídy)
  • vynechání jedné věty (má čas na dokončení a kontrolu)
  • psaní pouze poloviny diktátu (ostatní píší, žák kontroluje)
  • v diktátech hodnotit pouze, co stačilo napsat
  • při diktátech nechat k dispozici dyslektickou tabulku
  • vhodné diktáty předem procvičit (např. jako DÚ) nebo před psaním diktátu procvičit klíčová slova
  • při společné ústní kontrole dát dítěti prostor na ověření jeho pravopisných znalostí a pravidel
  • u vyšších ročníků brát zřetel na obtíže se sluchovou diferenciací slabik di-ti-ni, dy-ty-ny (správnost psaní i/y ve slovech podle vzorů – pán- páni-pány, hrady, ženy, kosti, mladý-mladí, jarní)
  • nevhodné jsou desetiminutovky
  • vhodné korekční pomůcky – tabulky, abecedy, dyslektické, dysortografické tabulku, bzučák, tvrdé a měkké kostky, pravopisné přehledy apod.
  • preferovat ústní zkoušení, závěrečnou klasifikaci – podle ústního zkoušení
  • těžší dysortografik chybuje i v přepisu a opisu
  • v cizích jazycích chybují v písemném projevu (potíže slova, která se jinak vyslovují a jinak píší)
  • v matematice mají potíže s diktáty čísel, při desetiminutovkách
  • v ostatních předmětech preferovat ústní zkoušení, při písemném projevu pouze krátká odpověď
  • nenechávat psát dlouhé zápisy v naukových předmětech
  • nehodnotit chyby v písemném projevu, ale pouze obsahovou správnou odpovědi

Žák s diagnózou dyskalkulie

  • používat korekčních pomůcek¨
  • rozvoj sluchového rozlišování, sluchové paměti, porozumění slyšenému (pochopení výkladu)
  • rozvoj zrakového rozlišování, zrakové paměti
  • procvičovat pravolevou orientaci
  • při fixaci číslic pracovat s názorem
  • cvičení orientace (číselná řada, číselné úsečky, matematické pojmy – vpředu, vzadu, větší, menší)
  • cvičit posloupnost číslic pomocí her (např. raketa startuje …)
  • nácvik čtení číslic – použití karet, textilních tvarů, skládací abecedy (multisenzorický přístup – hmat, sluch, zrak)
  • využívat hmatu při poznávání číslic
  • numerické operace cvičit s názorem – prsty, kostky, počítadlo, knoflíky …
  • rozklad čísel manipulačně (tabulky v barevném provedení, které stříháme na skládanky)
  • využití kapesní kalkulátorů, výpočetní techniky
  • kroužkování či podtrhávání opakujících se číslic
  • čtení jednoduchých příkladů, slovních úloh vždy s kontrolu a opravami chybně přečtených slov
  • nácvik obtížných slov z úlohy před vlastním čtením slovní úlohy
  • respektování osobního tempa
  • kontrola pochopení zadaného úkolu
  • vytvoření jednoduchého systému řešení určitých druhů úloh, který lze často aplikovat
  • používání tabulek a přehledů zejména při převodech jednotek, násobků
  • hodnotit nejen konečný výsledek, ale i jednotlivé kroky